Hymna pro lásku
Jaké je to být zamilovaný?
Jak to vypadá, když vás žene srdeční sval neúnavný?
Poslouchat ticho zkoumavě.
Je to takové, jak bosy chodit po mokré trávě.
Stejné jak vztávat ráno váhavě,
jaký bude den,
a jestli to není jen pěknej sen.
Když jdete spolu ven,
kolem čas pomalu protéká,
okolní šum je jak zdaleka.
jen potichu je slyšet okolní svět.
Je to síla co náš žene v před,
co mění naše okolí,
i když to mnohdy hodně bolí.
Láska s rozumem zápolí,
jako osyka na poli.
Jen na síle větru závisí,
jestli ten odpor přelomí.
Zamilovanost to je sladká nespavost.
Teplo u srdce a velká až skoro nenápadná radost.
Horké doušky něhy tekoucí po bradě, jenž nezkapou.
To horko nebo ta bolest, která se srdce pramení.